Založení sboru (14. února 1926)
Ustavující schůze Sboru dobrovolných hasičů v Soběšovicích se konala 14. února 1926 ve 14:00 u p. Bernata Mrůzka. Přítomen byl župní jednatel bratr Karel Skarka a župní vzdělavatel bratr Kubečka, hosté z okolních sborů a zhruba padesát členů nově vznikajícího sboru.
První výbor a zásady sboru
Schůzi zahájil starosta obce p. Karel Kičmer a zdůraznil význam existence sboru. Předsedou schůze byl zvolen pan Josef Krůček, zapisovatelem Karel Klíma. Vzdělavatel župy pan Kubečka připomněl dějiny hasičstva a hlavní zásadu hasiče – ukázněnost: „Cvičení činných členů musí být pravidelné, neboť úkol hasičů je velmi těžký a láska k bližnímu budiž jedinou odplatou každého bratra hasiče.“ Do prozatímního výboru bylo zvoleno sedm bratří: Josef Krůček, Karel Slanina, Václav Mach, Karel Klíma, Karel Papala, Josef Březina a Otto Čapek.
Výstroj, finance a první výcvik
Činnost sboru se rozběhla naplno, ale vše ovlivňovaly finance. Krejčí – bratr Dudek – byl pozván k ušití pracovních obleků. Cena jednoho obleku byla stanovena na 85 Kč, avšak výstroj a výzbroj byly výrazně dražší. Celkový rozpočet činil 9 555 Kč, z toho bylo k dispozici přibližně 6 000 Kč. O tom, zda se nejdříve pořídí obleky či výzbroj, rozhodla členská schůze.
První oficiální cvičení proběhlo po ukončení pětidenního školení v Šenově. Vznikla také komise pro zpracování plánu obce Soběšovice s vyznačením všech studní a vodních nádrží. Dne 8. května 1926 v 19:00 se v Soběšovicích konala první Floriánská zábava u bratra Mrůzka.
První stříkačka (1927)
V následujícím roce byl přijat návrh na zakoupení nové stříkačky, ale kvůli nedostatku financí měl každý člen ručit majetkem alespoň 100 Kč. V zápisech se vedly spory o tom, zda zakoupit stříkačku starší nebo novou. I když byl schválen návrh bratra Papaly na nový stroj, velitel bratr Ruml vyhledal stříkačku starší. Ta byla nakonec 30. června 1927 zakoupena a dovezena z Ráje u Českého Těšína za 15 500 Kč.